Přiblížil se konec prázdnin a s ním i chladna a déšť, sluníčka a tepla poskrovnu. Škoda ... Naštěstí v tomto týdnu jsme měli děti, které velmi rády vyráběly - skupinka tří děvčat a dvou chlapců. Lucinka a Jůlinka - sestřičky a jejich nerozlučná kamarádka Barča a k nim bráškové Maty a Luky. První den, tak jako jindy, se vzájemně okukujeme a zjišťujeme, co koho baví a hledáme možnosti, jak každého zaujmout.

A tak bylo na řadě nejdříve vyrábění z papíru. Děvčata např. motýlky a jiné drobnosti. Kluci - milovníci zvířat, si vybírali jejich oblíbené maskoty - těmi byli žirafa a ježek. Milují je natolik, že si je v plyšové podobě nosí stále s sebou.

 
Ani keramické modelování nezůstalo stranou. Zaujalo zejména kluky, kteří ho vůbec neznali. Děvčata nechtěla. Když jsem jim však ukázala blýskavé korálky, jako bych je uvedla do jejich tvůrčího ráje. Byly k nezastavení. Stále navlékaly a navlékaly. Snažila jsem se je trochu zastavit a naučit jiné postupy a techniky. 

Korálky je natolik oslovily, že u nich vydržely hodiny. Více fotografií na Rajčeti. Když jsem viděla, jak jsou trpělivá a učenlivá, připravila jsem si pro ně na další den výrobu květiny. A výsledek - no parádní! Jejich nadšení neznalo mezí.
 
A tak pózovaly a já fotila. Nerozlučné kamarádky si jimi ozdobily copánky. I kluci projevili zájem o navlékání. Dřevěné korálky byly jako stvořené pro jejich ruce. Nakonec vyrobili i náhrdelník a náramek pro maminku. Kluky zaujala i výroba dřevěných zvířátek z mých kreativních sad. A tak si vyrobili ptáčky a králíčky. Omalovali si je fixy a slepili.

Na středu jsem pozvala mezi nás tetu Mirku. Je studentkou, která umí skvěle paličkovat a vyhrála již několik soutěží.

S nejistotou jsem děvčatům oznámila, že si budou moci paličkování vyzkoušet. A co bylo potom? Asi byste nevěřili! Teta je naučila navléknout a namotat nit na paličku a první základ -  řetízek. Holčiny ve věku od 6 let se s takovou radostí a zájmem pustily do přehazování paliček, že byly k nezastavení. Teta Mirka je natolik oslovila, že měly potřebu jí nějak poděkovat. Jejich nápad vyrobit pro ni náramek byl úžasný. Každá si vybrala nějakou techniku a korálky. Obdarovaná teta třemi náramky byla natolik překvapena, že všechny z radosti objala a moc jim poděkovala.
           
Klukům se věnoval hodně "strejda". Hrál s nimi hry, kopal s míčem na zahradě, ale i modeloval z keramické hmoty, stříhal a lepil z papíru jejich oblíbená zvířátka. Poslední den nás navštívila hudební teta Veronika s pohádkou O červené Karkulce. Děti si mohly zahrát i zazpívat.

A protože měli všichni stále v batůžcích schovaná ještě neomalovaná trička, naším posledním úkolem bylo společně vybrat a dát jim osobitý design.
U kluků jasně vedli jejich maskoti - žirafa a ježek. Děvčata váhala, ale nakonec se rozhodla pro nápis a květiny, Julinka pro motýla.

Protože v pátek kluci odešli o chvilku dříve, děvčata si vyrobila ještě klíčenku s vílou. Ale než jsme se rozloučili, stačili jsme se vyfotografovat.
Tak hezký zbytek prázdnin a hodně pohody ve školních lavicích!

Tento týden nás bylo dokonce šest. Dva chlapci a čtyři děvčata. První dny byly trochu náročnější, než jsme našli společnou řeč a nastavili si pravidla. Poměrně velký věkový rozdíl a různá zaměření dětí bylo o hledání, jak všechny najednou zabavit.

Kluci si první den  vyrobili např. dvouplošník z papírové roličky, děvčata papírové taštičky, které si samy omalovaly a ozdobily.

Začátek týdne byl více ve znamení her. Ale protože tábor Artjánek je přeci jen více o tvoření, než o volné zábavě, snažili jsme se dětem nabízet vyrábění od pletených náramků po navlékání korálků, vyrábění z dřevěných tvarů a mnoho jiného. Nejvíce však všechny chytlo pletení z kůže.

Díky ošklivému počasí jsme téměř vůbec nemohli ven. A nevyskotačené děti byly plné energie. Rozdělování na menší skupinky jsme nakonec zvládli vyplňovat čas tvořením i malováním na trička ... Děti si mohly vybrat z připravených motivů nebo jsem jim na jejich přání mohla připravit jiná zpracováním v grafickém programu a vyřezání samolepky. Např. Terezka, která ráda tancuje si  přála nápis YES DANCE PLZEŇ ...

Další techniku, kterou si mohli někteří vyzkoušet, byla enkaustika - technika malování voskem pomocí speciální žehličky. Vytvořené malůvky pak použili při výrobě přáníček.
       
Ani dřevěné tvary - tedy slepovánky z mé autorské dílny nezahálely. Markétka si vybrala ptáčka, Terezka ptáčka a srdíčko, Andrejka srdíčko.

Protože vyrábění vorů bylo pro všechny táborové děti zábavou, zvolili jsme ji i pro Maxima a Viktora. Jejich vorové plachetnice byly pěkné a kluky si s nimi vyhráli na vodní hladině našeho malého jezírka.
     

Konečně ve čtvrtek se trochu vylepšilo počasí, které dovolilo klukům vybít se na čerstvém vzduchu např. s míčem.
I děvčata si trochu zasportovala, ale nebyla tímto druhem zábavy nadšena.

V pátek nás dopoledne navštívila i hudební teta Veronika s pohádkou O kůzlátkách. Děti si zabubnovaly, zahrály na zvonkohru a zazpívaly pár písniček. Zbytek dne jsme pak vyplňovali keramikou, hrami a drobným vytvářením, malováním apod. Nakonec jsme se odpoledne všichni rozloučili. Za kytičku moc děkuji a přeji dětem hezký zbytek prázdnin.

Tento týden jsme parta pěti dětí. Dva a dva sourozenci, kteří jsou kamarádi a k nim úžasně zapadající holčička Lucinka. Ovšem na obrázku vidíte, že k nám na jeden den přibyla ještě Terezka. Pondělkem a nevlídným počasím začíná týden. Myslím, že byl pohodový a děti si užily nejen vyrábění, ale i sportování se "strejdou" Vláďou.

Tak jako každý den máme válečnou poradu, co bude zítra k obědu. Domlouváme se všichni dohromady tak, aby výběr vyhovoval všem. A hezké počasí nám dovoluje stolovat venku. Dobrou chuť, dnes budou palačinky.

První den kluci nechtěli tvořit, jen se zajímali o vymalovávací obrázky V.I.P. sportovců. Když  jsem nějaké  našla, kluci vzali pastelky a šli si chvíli vybarvovat. Sport je jejich doménou, ale dovádění s balonem na zahradě bylo jejich favoritem.  Po obědě hráli hry. Lucinku i Stázku vyrábění moc baví, zejména tvoření z hlíny, papíru a jiných materiálů je jejich velkým koníčkem.

Na obrázku vidíte, jak si vyráběly např. chrastítka z papírových roliček nebo nylonové kytičky. Sluší jim, co říkáte?
Jako modelky!

V úterý si konečně i kluci sedli ke keramice. Na fotkách vidíte výrobky všech. Šikovní a co hlavně? Keramika je dokázala zaujmout. Překvapeně jsme sledovali jejich společné modelování.

Ve středu nás navštívila i hudební teta Veronika. Děti se skvěle bavily. Pohádka O Budulínkovi je tolik nadchla, že si ji pak ještě několikrát zahrály. Mohly si tentokrát vyzkoušet hru na xylofon a bubínky a vidět 4 velikosti fléten, na které jim teta dovolila vyluzovat meluzínu. Nakonec si zazpívaly i několik písniček. Díky teto Veroniko!

Poslední den byl ve znamení hezkého počasí, a tak splétání vorů, zdobení plachet bavilo nejen kluky. Nakonec jsme stihli i pomalovat trička. Podle vybraných samolepících folií, které jsem dětem zpracovala, si děvčata  trička vyzdobila. Třpytky jsou přece báječné. Po sloupnutí šablonek a zažehlení je výsledek parádní, co říkáte?

Kluci si zvolili, no ... co jiného - balón. Ten byl tak nějak jejich celotýdenním talismanem. S balonem se vyřádili nejvíce a tak se tento motiv objevoval i v jejich tvorbě. Ani na tričku nesměl chybět. Nejdříve si motiv míče vysavovali a po uschnutí jsem jim pomohla obtáhnout kontury.

Rozloučili jsme se v pátek odpoledne a popřáli si hezký zbytek prázdnin. Společně jsme se i na památku vyfotografovali. Ovšem nevkládám a akceptuji přání některých rodičů o nezveřejňování fotografií jejich dětí.

Tento týden byl ve znamení ošklivého počasí a skřítků neposedů. A tak jsme hodně času trávili uvnitř. Hráli různé hry, ale také i vyráběli. Trochu asi méně než jindy, protože malé klučíky bavilo si více hrát a dovádět. Mezi dětmi byly velké věkové rozdíly - nejstarší jedenáctiletá Kačka a školkou povinní dva neposední skřítci - pětiletí kluci.  Nakonec Kačenčina maminka navrhla výměnu její dcerky za Tomášova kamaráda Honzíka.

Nezapomněli jsme ani na vyrábění. Některé natolik uchvátila výroba z keramické hmoty, že jsme téměř jeden den věnovali modelování.

Klacíkové loďky a bublání dlouhými brčky byla parádní zábava. Kluci v zápalu bojovné radosti vory potopili až plachty úplně rozmočili. Aby nebyli smutní, druhý den si je znovu vystříhali, omalovali a celé plavidlo opravili.

Ve čtvrtek už nám trochu počasí dovolilo vybít energii venku. A tak hry s míčem a jiné sportování nás bavilo. 

   
Neposední menší kluci nás natolik zaneprázdňovali, že jsme zapomínali fotografovat. Některé moc bavilo vymalovávat, jiné si hrát. Poslední den jsme vytáhli připravená bílá trička z batůžků a dali se do malování.

Ti menší trička s korábem, želvou a nejstarší Tomáš s nápisem a obrázkem. Však se podívejte, myslím, že vypadá spokojeně. Aby pro děti bylo malování jednodušší a nepokazily si výtvor, připravili jsme pro ně šablonky, které jsme vyřezali ze samolepících folií. Takže každý měl vlastní možnost výběru. Tomášovi za jeho pilnost a hezký vztah k ostatním dětem jsme za odměnu na jeho přání zpracovali i obrázek ze speciální fólie a nažehlili pod nápis.

Málem bychom se zapomněli vyfotografovat. Za patchworkovou květinku moc děkuji a přeji hezké prázdniny!

Tento týden nám přálo počasí a my jsme byli 4. Dvě děvčata a dva kluci. Týden byl ve znamení společné i rozdělené zábavy. Přeci jenom kluci jsou kluci a k nim patří klučičí vyrábění.

První, co jsme vyráběli společně byl např. vor z klacíků zdobený plachtami a vlajkou. Děti si je pouštěly na malém jezírku pomocí dlouhého brčka. Foukaly a bublaly do vody, aby jejich plavidlo doplulo na druhou stranu. Bezvadně se bavily.

A protože děti byly velmi různorodě zaměřené, bylo trochu těžší všechny zabavit najednou. Ale zvládli jsme a tak jsme vyráběli z papíru a také modelovali z keramické hmoty.

Matýsek - odborník na UFO si např. vyrobil nejen létající talíř, ale i misku a červíka.  Jakub misku, věšáček a červíka. I Terezka vyráběla - vázy a pohovku pro svého plyšového kamaráda. Kluci také stříhali z papíru různé modely.

Protože holky jsou přece jen parádnice, jejich výrobky byly jiné. Taštičky, papírové kabelky a různé ozdoby jako náramky z korálků, náramky pletené z kůže ap.

Navštívila nás i teta Veronika se svými hudebními nástroji.

Krásné počasí a pálící sluníčko dovolilo i trávení času ve vodě. Obědvání na zahradě a pobyt venku byl každý den. Po obědě jsme už zůstávali venku a hráli různé hry, aby si děti užily pohybu na čerstvém vzduchu.

Ve čtvrtek a pátek jsme nejvíce keramičili. Děti tato činnost natolik chytla, že jsem je nemohla od ní odtrhnout. Měla jsem velkou radost, že je modelování baví a tak jsme si vytvořili pár zajímavých výrobků.

Poslední den byl ve znamení rozloučení a protože měl jmeniny Jakub, oslavili jsme je společně gratulací i malým dárkem.

Na obrázku drží Terezka společně vytvořenou hru ZOO, Jakub slepenou věž z  papíru a Matýsek UFO z keramické hmoty. Tak děti hezké prázdniny!

Tento týden nám docela přálo počasí a tak děvčata mohla trávit hodně času venku. Celý týden probíhal ve velmi přátelské atmosféře a mezi děvčaty nevládla žádná rivalita. Škoda jen, že Maruška onemocněla. Všichni na ni myslíme a přejeme brzké uzdravení.

Artjánci vyráběli z keramické hmoty a jiných materiálů, malovali na trička, navlékali korálky, vyráběli klíčenku, hráli hry, malovali na sklo a dělali spoustu jiných činností. Za málo fotografií se moc omlouvám, nějak jsem nestíhala nebo zapomínala.

A protože sluníčko pořádně pražilo, řádění v bazénku bylo příjemným ochlazením.

Na obrázku vidíte omalovaná trika.

            

Motýlci jsou dřevění, mají barevné korálky a tykadla z pedigu.

Tak na zdraví z hrnečků, které jsme si samy omalovaly a brzké setkání.

V tomto týdny jsme byla samá děvčata. A protože nás baví hrát si na princezny, celý tento týden byl věnován pohádce a cestě za pokladem.

Každý den jsme plnily úkoly a vyráběly různé věci, které nám na cestě k pokladu měly pomáhat. A tak jsme si vyrobily leknínový květ pro Leknínovou vílu, motýlky pro Květinovou vílu, kouzelný náramek a mnoho jiného. Nepřálo nám počasí, ale i tak jsme alespoň tu a tam vyběhly na zahradu a zahrály si nějakou hru.

V den Amálčiných jmenin jsme měli hudební návštěvu. Teta Veronika nám ukázala spousty drobných nástrojů vyluzujících různé zvuky. A tak jsme si s ní zahrály a zazpívaly.

V pátek jsme pak při stopovačce hledaly poklad. A našly!

Jsem moc ráda, že děvčata byla spokojená a že se jim u nás líbilo. Důkazem jsou i spokojené maminky, kterým moc děkuji za jejich milá slova.